Václav Neckář - Balada ze suterénu

Před dlouhou řádkou let
Nad vchodem nápis „Svět”
Tiše potýkal se s temnotou
Přítmí diskrétní
Lokál, v kterém zní
Šlágr nevýslovnou tesknotou

A vrchní korektní
Představil dámy koketní
Pro ty, co trpí samotou
A dámy nabídly
Své city s líčidly
A stejná slova: „S tou či s tou?”

Jen pojď dál
Jen schodů pár
Jen pojď dál
Svět není stár
Jen pojď dál
Ten suterén
Zná tvůj sen

Potom byl zde malý bar
Ve kterém jazz-band hrál
A myšlenky tu houstly jako dým
Avantgardní básníci
Sepsali zvláštní petici
Písmem neviditelným

Když pak válkou šílel svět
Tak byl tu lazaret
A dívky s něhou nevšední
Braly osud do dlaní
Andělé z ulic seslaní
Slyšely z dálky stále znít

Jen pojď dál
Jen schodů pár
Jen pojď dál
Svět není stár
Jen pojď dál
Ten suterén
Zná tvůj sen...

Dlouhou řádku let
Byl starý, dobrý Svět
Jen skladištěm věcí bezcenných
Jen tma a čas a prach
Překročily jeho práh
Až dnes tu opět zazněl smích

Před vchodem lidí shluk
Uvnitř narváno a hluk
Teď právě diskotéka začíná
Každý tančí pro sebe
A zvedá ruce do nebe
Tak kdo si ještě dnes vzpomíná

Jen pojď dál
Jen schodů pár
Jen pojď dál
Svět není stár
Jen pojď dál
Ten suterén
Zná tvůj sen...