Barbora Poláková - Ego

Něco tajím,
něco hledám,
něco říkám,
něco zabíjím.
Něco líbám,
něco koušu,
něco mi svědčí,
něco zapíjím.
Něco tajím,
něco hledám,
něco říkám,
něco zabíjím.
Něco líbám,
něco koušu,
něco mi svědčí,
něco bolí,
něco zapíjím,
něco bořím,
něco hoří,
něco chci, něco chci, něco někdy strašně chci.
Něco hrají,
něco zbývá,
něco se točí a ve mě se připozdívá.
Kolik je ve mě mé duše?
Kolik je ve mě cizí?
A kde se courá můj zbytek?
A čí je ta ne moje ve mě?
Mezi emocí a zdravým,
mezi egem a zemí,
mezi smyšlenkou a vyjádřením,
mezi zubama,
mezi výkřikama,
mezi ránama a ránem,
mezi nemocí a dnem,
mezi náma jsem s tebou sama.
Něco ztrácím,
něco se vrací,
něco dávám,
něco nekončí,
něco tvrdím,
něco padá,
něco dýchám,
něco se pokouším,
něco věřím,
něco svěřím,
něco hlídám,
něco poslouchám,
něco pouštím,
něco studí,
něco nestačí,
něco není,
něco odpouštím,
něco musím,
něco dusím,
něco chci, něco chci, něco někdy strašně chci.
Něco mizí,
něco zbývá,
něco se končí a ve mě se připozdívá.
Jsem pořád mezi a nikdy v ničem.
Na nebi měsíc už nejmíň měsíc svítí.
Chce se mi mlčet, křičet, mlčet.
A další sekvence nočního pití.
Mezi emocí a zdravým,
mezi egem a zemí,
mezi smyšlenkou a vyjádřením,
mezi zubama,
mezi ránama.
Mezi emocí a zdravým,
mezi egem a zemí,
mezi smyšlenkou a vyjádřením,
mezi zubama,
mezi výkřikama,
mezi ránama a ránem,
mezi nemocí a dnem,
mezi náma jsem s tebou sama.
Mezi emocí a zdravým,
mezi náma jsem s tebou sama.
Mezi emocí a zdravým.
A ve mě se připozdívá...