Holki - Odcházím

Mám hlavu plnou starostí,
copak to nevidíš to nejsem já, jako dřív,
seš na mě každej den zlá,
chci mámu co voní kvítím
a ne tu, s který každou chvíli alkohol cítím,
proč se vůbec ptám.
Už zase odcházíš,
zas někde u skleničky útěchu nacházíš,
ani se nedivím, že táta sbalil věcí pár
a odešel ha,
zas o kus dál, město už spí
a já slzy utírám,
z bankomatu posledních pár korun vybírám,
chystám se odejít,
já nevím, kam mám jít,
tak proč nemůžu svou mámu večer doma mít,
tak a dost, já už to tu nezvládám,
do tašky z posledních sil pár věcí naskládám,
dopis máš na stole snad ho zvládneš číst
já odcházím, co k tomu víc teď říct.

Já odcházím - ve mě duše se svírá,
odcházím - slzy ze tváře stírám,
odcházím - jiskru naděje ztrácím,
odcházím - tím to mámě oplácím,
odcházím - mosty za sebou spálím,
odcházím - od domova se vzdálím.

Jdu ulicí tmou, nic kolem sebe nevnímám,
jen se občas smutně na oblohu zadívám,
kam mám jít,
všichni už šli dávno spát
a já tady musím na tom dešti stát,
strach mám, máma ta si užívá
a nebo někde v baru deprese svý prožívá,
reklamy neonem září
a já jdu sama po městě
mám slzy na tvářích,
a přesto musím dál
bojím se ohlédnout,
že bych snad někde mohla mámu svou zahlédnout
je mi jí opravdu líto
a ona to ví,
tak proč ten život teda do svých rukou neuchopí
jako dřív,
já nemusela v dešti stát,
proč můžou jiný holky v mým věku klidně spát
můj dopis má na stole
snad ho zvládne číst ha,
já odcházím co k tomu víc teď říct

já odcházím - ve mě duše se svírá,
odcházím - slzy ze tváře stírám,
odcházím - jiskru naděje ztrácím,
odcházím - tím to mámě oplácím,
odcházím - mosty za sebou spálím,
odcházím - od domova se vzdálím,
odcházím - ve mě duše se svírá,
odcházím - slzy ze tváře stírám.