Calibos - Já chci být sám

Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou
vzpomínky jsou místo štěstí náhradou
je tu bílý den je tu bílá noc
s černou zahradou a malíř maluje s černou paletou
hrob kde věnce nekladou.

Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou
nad postelí dívka v bílém s květinou
trochu pobledlá přesto s úsměvem a slzou průhlednou
takhle končí jeden sen tvrdým úderem to vím.

Ale proč já já když není žádný lék
ale proč já já když nemám tolik let
život je krátký chci jít zpátky z těchto bílých stěn
zadními vrátky chci jít zpátky konec je tu tak běž
já chci být sám.

Konečně už pravdu znám ona má
stejnou nemoc jako já umírá
možná ještě přijde den možná přijde noc
a pak nás ponesou a možná že se někdo ohlédne
to vím.

Ale proč já i Ty já i Ty když není žádný lék
ale proč já i Ty já i Ty když není nám tolik let
život je krátký chci jít zpátky z těchto bílých stěn
zadními vrátky chci jít zpátky konec je tu tak běž
já chci být sám.