Jaromír Nohavica - Píseň paní Katky Mydlářové

Co jsem si to vzala za chlapa
proč jsem mámu neposlouchala?
To není chlap to je otrapa!
Kde jsem ty svý oči nechala?
Každý ve vsi má svůj domeček
a my chatrč nula plus jedna
v předsíni sekyry a meče
a ve sklepě špalek a bedna

Normální chlap přijde ze šichty
rozvalí se klíďo na gauči
a ten můj furt myslí na ksichty
které dneska na šichtě pomučil
A já peru jeho hacafrak
víte jak jde dolů blbě krev?
Divím se že netrefil mne šlak
a že z toho neřvu jako lev

A večer když lehnem na lože
furt má v sobě ty svý móresy
Odpusť mi že hřeším můj bože
z toho by se jeden oběsil

Kdyby aspoň plat stál co za to
ale za tu dřinu to je frk
tisíc hrubýho má mý zlato
plus prémie za kór hrubej krk
Za to dneska koupíš leda chlup
mouku sůl a rýže dvě hrsti
a v konzumu když jdu na nákup
eště na mě hledí skrz prsty

Furt slyším ty jejich poznámky:
zradil nevolnickou třídu!
Ve Strassburku mají tři zámky
a tady předstíraj bídu
A to je prosím sedmnáctý věk
humanismus letí Evropou
a tady doma aby se člověk
bál pomalu že ho ukopou

Kdyby aspoň prachů dones dost
když už čest mi takhle pokapal
Jakápak je to spravedlnost
co jsem si to vzala za chlapa?

Co jsem si to vzala za chlapa
proč jsem mámu neposlouchala?
To není chlap to je otrapa!
Kde jsem ty svý oči nechala?