Lenka Dusilová - Nepovídej nám

Nepovídej nám,
kam půjdeš bavit koně,
může se Ti stát, že jeden z nás,
Tě uvidí; až potkáš to slunce,
neříkej to všem, vždyť víš,
jak si s tím pak pohrajou.
Zapomeň na důvěrnosti,
to si skutečně nech jenom pro sebe;

A svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám.

Nepovídej nám, kam půjdeš hlavu složit,
my Tě samotnou nepustíme, ne ne ne,
nedočkali bychom touhououhooua;
a teď jsi zmatená, ale neboj se to přejde,
ouououou
něco Tě ranilo.

A svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám.

Nepovídej nám,
že bys náhodou s někým chtěla chodit,
přelep si pusu náplastí,
kdyby se Ti chtělo zpívat,
dřív než se probereš z toho sna,
někdo Ti vezme ruce a do zlata je zaleje,
abys už nemohla napsat nikdy nic.

A svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho
a svýmu plyšovýmu medvídku se radši svěř,
místo toho tady nám.

... abys už nemohla napsat nikdy nic.