Lucie Vondráčková - Voják

Voják byl - čekal ho boj
Oči zvláštní měl a mně se stýská
Táhnou dál - šel s nimi i on
Tuhle válku prý generál dlouho
prohrává...

Voják byl - neptal se proč
Vždycky s tím kdo mu stejnokroj dává
Víc než zvyk - jen řeknou mu skoč
a on jde tak jak povinnost žádá

Hej-Lásko tak zastavit stát
Dám ti všechno to co jenom mohla bych dát
No tak lásko už prosímtě stůj
ty víš proč a tak udělej zázrak

Lásko tak pochodem vchod
k bitvě zády ke mně čelem otoč svůj krok
Řekni lásko může být můj
Vždyť pro něj válka je chleba a sůl
Vždyť pro něj válka je chleba a sůl

Bůhví proč jít musel pryč
k horám v dálce kam jen orel stoupá
jiný vzal k jeho osudu klíč
Teď se dívá jak cesta je dlouhá

Hej - Lásko tak zastavit stát
Dám ti všechno to co jenom mohla bych dát
Ať jsem lásko vysoký strom
který z výšky jen na něj se dívá

Lásko už nevím jak dál
Co si přeju já to kéž i on by si přál
No tak lásko řekni mu stůj Vždyť on je pro mě jak chleba a sůl
Vždyť on je pro mě jak chleba a sůl

Lásko tak pochodem vchod
K bitvě zády ke mě čelem otoč mu krok
No tak lásko řekni mu stůj
Ty víš proč a tak udělej zázrak

Hej- Lásko tak zastavit stát
Dám ti všechno to co jenom mohla bych dát
No tak lásko prosímtě stůj
Ty víš proč a tak udělej zázrak

Lásko tak pochodem vchod
k bitvě zády ke mně čelem otoč mu krok
Řekni lásko může být můj

Vždyť víc než válka je chleba a sůl
Vždyť on je pro mě jak chleba a sůl
Vždyť to on je můj chleba a sůl