Václav Neckář - Posel

Podívej, v oblacích
Vidíš tu záři, co se blíží k nám
To není hvězda, za to svůj krk dám
Zapněte televizi, co tomu řeknou ve zprávách

Vidím koráb, letí právě sem, sem
Sem do třetí galaxie, zdraví naši Zem
Vesmírný posel, zdá se, z přistání má však strach

Posel váhá, oči viděly
Jak si na vojáčky hrajem
Nejsme ještě dospělí
Posel váhá, krouží v oblacích
Tak chtěl by na Zem vstoupit
Je však stále v rozpacích

Moc si přál, vážil cestu až k nám
Předat na Zemi všem svoje poselství sám

Do dálky kývám, přileť ke mně blíž, blíž, blíž
Všechno je jinak, to ty nejlíp víš, víš, víš
Strávíš tu s námi víkend, já už ti s bráchou běžím vstříc

Světlo zas mizí, letí bůhví kam, kam, kam
Na pouti jinam posel zůstal stejně sám
Škoda že na památku nevzal si vůbec nic

Posel váhal, oči viděly
Jak si na vojáčky hrajem
Nejsme ještě dospělí
Posel váhal, kroužil v oblacích
Tak toužil na Zem vstoupit
Byl však dlouho v rozpacích

Moc si přál, vážil cestu až k nám
Předat na Zemi všem svoje poselství sám
Váhal, oči viděly, jak si na vojáčky hrajem
Nejsme ještě dospělí
Posel váhal, kroužil v oblacích
Tak toužil na zem vstoupit
Byl však dlouho v rozpacích

Moc si přál, vážil cestu až k nám
Předat na Zemi všem svoje poselství sám
Ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná
Ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná, ná-ná-na, ná...