Jaromír Nohavica - K našim sedmdesátinám

Až se nám poslední zub vykotlá
nebudem nadávat z beznaděje
přejdeme z tvrdých řízků na protlak
a pak si řekneme
ať už je jak už je
ať už je jak už je
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé

My dva a důchodci no to je fór
já dočtu konečně Hemingwaye
ty budeš pěstovat celer a pór
a to vím bezpečně
ať už je jak už je
ať už je jak už je
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé

K svátku mi upleteš svetr a šál
já svetr umažu od oleje
štěstí že zrovna tebe jsem si vzal
to jiná můj bože
ať už je jak už je
ať už je jak už je
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé

Až usnou doktoři vběhnem na dvůr
ty budeš za četníka já za zloděje
na lačno nejlepší je radepur
a analgetika
ať už je jak už je
ať už je jak už je
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé

Jó až nám poslední vlas vypadne
oba se změníme v čaroděje
vykouzlíme si co nás napadne
a pak si povíme
ať bylo jak bylo
ať bylo jak bylo
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé
ať už je jak už je
ať už je jak už je
hlavně že je
je-je-je-jé je-jé