Petr Bende - Pramínek vlasů

Když měsíc rozlije světlo své po kraji
a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,
pramínek vlasů jí ustřihnu potají.
Komu? No přece té, kterou mám rád.

Pramínek vlasů jí ustřihnu potají,
já blázen pod polštář chci si ho dát,
ačkoliv sny se mi zásadně nezdají,
věřím, že dnes v noci budou se zdát.

O sny mě připraví až teprve svítání,
zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,
od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní,
nový den nůžkama odstřihne tebe.

Na bílém polštáři do kroužku stočený,
zbude tu po tobě jen pramínek vlasů
já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný,
je totiž neděle a mám dost času yeah oh

wow tydap oh…

O sny mě připraví až teprve svítání,
zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,
od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní,
nový den nůžkama odstřihne tebe.

Na bílém polštáři do kroužku stočený,
zbude tu po tobě jen pramínek vlasů
já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný,
je totiž neděle a mám dost času yeah oh
je totiž neděle a mám dost času yeah