Karel Plihal - O mracích a tak

Vítr šeptá různá jména,
znějí tóny vyšších sfér,
svět je posmutnělá scéna,
stálá scéna, open-air,
a na ní mráčky kyprých tvarů,
čmouhy od pleťových mlék,
co žijou z milodarů moří,
potoků a řek…
Romeo a Julie
Romeo a Julie
Romeo a Julie,
jen prší ze dvou jmen…
S touhou sladkobolnou
tiše plynou krajinou,
snad se minou, snad se prolnou,
snad se jen tak rozplynou,
a hned ráno znova ze dna
kalnou vodou slunci vstříc,
jsme jen jeden, jsme jen jedna,
jsme jen jedno vzdušné nic…
Romeo a Julie
Romeo a Julie
Romeo a Julie,
jen prší ze dvou jmen…
Vítr šeptá různá jména,
znějí tóny vyšších sfér,
svět je posmutnělá scéna,
stálá scéna, open-air…
Věčný vítr, co nás pojí,
naše štěstí v neštěstí,
že má radost je tou tvojí,
bolest tvá mou bolestí…