Lucie Bílá - Láska hory přenáší

Ptáci tažní mizí v krajích jižních,
čas je mokrý, čas je nastydlý,
kde jsou písně, co tu zněly při žních,
kde je láska, proč tu nebydlí.

Letky husí do klínů se řadí,
jak jim velí dávnověký řád,
ještě v létě měli jsme se rádi,
ještě v létě měls´ mě přeci rád.

Lásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,
že ti pro nás času nezbývá,
po mé tváři stéká krůpěj slaná,
noci dlouhé, rána šedivá.

Ptáci letí po večerním nebi,
lásko, lásko, s tebou bývá kříž,
když tě máme nejvíc zapotřebí,
ty si v dálce hory přenášíš.