Jaromír Nohavica - Stalin

Ve dvacátém osmém týdnu po svém početí
já přivázaný na pupeční šňůře
podoben víc kuřeti než dítěti
chystal jsem se ke své dlouhé tůře

Březen byl otec mi jméno vybíral
a na potocích zrovna ledy tály
a na Kuncevské dači zrovna umíral
Josif Vissarionovič Stalin

Ztvrdlá zem si rozpínala korzety
v tom březnu roku třiapadesát
byl dvacátý osmý týden po mém početí
do flóru se halil první revoluční stát

Paláci a chatrčemi chodí rozsévač
v režné plachtě hrsti zrna nosí
živou vodou všechno mrtvé zalévá
a mrtvou vodou všechno živé kosí

Tolikrát už vzlétla hvězda nad betlém
a tolikrát už zavoněla sláma
a tolikrát se člověk vydal za světlem
a tolikrát se na té cestě zklamal

Naděje je nejkrásnější prokletí
naděje je jediné co zbývá
ve třicátém šestém roce po svém početí
zpívám tedy jsem - jsem tedy zpívám