Lucie Bílá - Stůj

Na temných strunách přehrávám pravdu svou,
nemusím tě vídat kůži vnímavou.
Stejně vím, že někde jsi.

Na kluzkých pražcích s krajinou neznámou,
co se ve snu mihá,
než tě výkřik ráno probudí.

Ztratil jsi klíč, tak zůstaň před branou,
slovem otvírat zámky už jsi dávno zapomněl,
óó v pekle je místo na brzkou shledanou,
tam se můžem týrat za to,
že´s mě někdy vůbec chtěl.

óó

Proč jsi mě chtěl?
Kdo ví, to je tak snadný ublížit.
Proč jsi mě chtěl?
Kdo ví, tak ted mě neuč žít, hmúú
neuč mě žít.

Na temných strunách přehrávám pravdu svou,
nemusím tě vídat kůži vnímavou.
Stejně vím, že jsi.
óó
Na kluzkých pražcích s krajinou óóóó neznámou,
co se ve snu mihá,
než tě výkřik ráno probudí.
óóó
Jen zůstaň stát, tak stůj před bránou Jericha
Jen zůstaň stát, tak stůj já dýcham do ticha.
úúú
K čemu je nám slovo láska,
když už v nás svůj smysl ztrácí
neuvěřím, dávno to vím
nás dva nespasí.

ójééé ááu

Jen zůstaň stát, tak stůj před bránou Jericha
Jen zůstaň stát, tak stůj já dýcham do ticha

Jen zůstaň stát, tak stůj já dýcham do ticha
ooůůů
Jen zůstaň stát...